
Photo by: BlueFlamesForever
Racismus je dneska velice řešený problém, ale doopravdy se mu nikdo nepostaví. Každý se bojí a kdo se odváží, ten na to doplatí. Proč ovšem člověk má vůbec "rasistické narážky"?
Jelikož jsem z Ostravy, kde je jak známo celkem hodně zastoupena naše problematičtější menšina, tak jsem tak trochu rasista. Nemám vůbec nic proti vietnamským prodejcům, díky nimž se spousta chudších sociálních skupin může velice pěkně obléknout a dokonce nemám nic ani proti asiatům, u kterých se občas ráda naobědvám. Ale ještě tu je skupinka obyvatel, kteří i když jsou jako všichni ostatní taky obyčejní lidé, tak jsou něčím jiní.
Každé ráno cestuju do školy spolu s několika žáky speciální školy, ale i s žáky standartní základní školy jiné pleti a právě oni mě dokážou zcela vytočit. Samozřejmě si sednou vždy na volná místa a pustí si nahlas písničky a začnou se překřikovat. Prostě ranní idylka. Ráno jsem překonala, dopoledne ve škole se s menšinou nesetkávám, ale když odpoledne jdu na nákup, tak opět potkávám naše spoluobčany, kteří se cpou v řadě, řvou po sobě a hromadně nakupuji slevněné výrobky, takže nemám skoro žádnou šanci ušetřit pár peněz. Navíc se celý den bojím, že ona sociální většinou nepracující skupina mě obere o těch málo peněz, co u sebe nosím.
Znám ovšem i pár romů či asiatů, s kterými se bavím a jsou v pohodě. Jejich rodiče pracují sice jako uklizečky či dělníci, ale alespoň pracují a člověk ví, že si zaslouží úctu. Takže jednoznačně lze říci, že nejde o barvu pleti, ale o člověka. Bohužel, v Česku už je prostě on rasismus skoro vrozený a někdy se ani nedivím. Závěrem snad jen podotknout: Vyjímky přece existují.
Jelikož jsem z Ostravy, kde je jak známo celkem hodně zastoupena naše problematičtější menšina, tak jsem tak trochu rasista. Nemám vůbec nic proti vietnamským prodejcům, díky nimž se spousta chudších sociálních skupin může velice pěkně obléknout a dokonce nemám nic ani proti asiatům, u kterých se občas ráda naobědvám. Ale ještě tu je skupinka obyvatel, kteří i když jsou jako všichni ostatní taky obyčejní lidé, tak jsou něčím jiní.
Každé ráno cestuju do školy spolu s několika žáky speciální školy, ale i s žáky standartní základní školy jiné pleti a právě oni mě dokážou zcela vytočit. Samozřejmě si sednou vždy na volná místa a pustí si nahlas písničky a začnou se překřikovat. Prostě ranní idylka. Ráno jsem překonala, dopoledne ve škole se s menšinou nesetkávám, ale když odpoledne jdu na nákup, tak opět potkávám naše spoluobčany, kteří se cpou v řadě, řvou po sobě a hromadně nakupuji slevněné výrobky, takže nemám skoro žádnou šanci ušetřit pár peněz. Navíc se celý den bojím, že ona sociální většinou nepracující skupina mě obere o těch málo peněz, co u sebe nosím.
Znám ovšem i pár romů či asiatů, s kterými se bavím a jsou v pohodě. Jejich rodiče pracují sice jako uklizečky či dělníci, ale alespoň pracují a člověk ví, že si zaslouží úctu. Takže jednoznačně lze říci, že nejde o barvu pleti, ale o člověka. Bohužel, v Česku už je prostě on rasismus skoro vrozený a někdy se ani nedivím. Závěrem snad jen podotknout: Vyjímky přece existují.


Zdravím, myslíš si, že máš pěkný desing? Pokud ano, tak se přihlaš do SOND a soupeř s ostatníma blogama. Ukaž jim, že jsi to Ty, co má pěkný desing.
http://ssssimpsonovi.blog.cz/1102/sond-1