close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Oblíbený grafoman!?

5. prosince 2010 v 10:20 | Lucy Apollyon |  Téma týdne
Book lover
Photo by: Megglles
   Napsat, která kniha je pro mě, jakožto pro milovníka kniha, ta nejlepší, je velice složité, neboť jsem jich už přečetla celkem hodně a ke každé se váže nějaká situace, při níž jsem to četla a která na mě působila.
   Nejdříve bych zmínila spisovatelku mého dětství Jacqueline Wilson, protože právě její knihy mě jako první oslovily. Navíc ilustrace Nicka Sharratta její knihy velice pěkně doprovázely na každé straně a opravdu pěkně se na to koukalo.
   Ještě na základní škole jsem si zamilovala romány Luďka Stínila, kterých jsem taky přečetla hned několik. Počínaje titulem Líbej, ale nemiluj pokračujíc přes Šance pro dvě srdce až po Nechci Tě ztratit. Celkově jsem jich přečetla od tohoto autorka kolem osmi nebo devíti. Z českých autorek mi potom padla pod ruku ještě kniha mladé Sandry Lanczové, jejíž matka je taky spisovatelka dívčích románu, a to přesněji svazek nazvaný Mezi námi děvčaty (nemá nic společného s filmem).
   No a konečně se dostáváme k klasickým dílům a maturitní četbě, která je sice řazena mezi "povinnou", ale profesoři asi vědí proč. Jako první knihu z četby k maturitě jsem si přečetla Pýchu a Předsudek Jane Austenové, velice pěkný román, sice možná moc zápletek, ale když se v tom člověk neztratí, tak to má své osobité kouzlo. Dále se mi povedlo dočíst Jámu a Kyvadlo od Edgara Allana Poa, což je dílo velice povedené. Všechny jeho povídky, vyjímajé snad dvě úvodní, mě zcela vtáhly do děje a pohltily na dlouhé hodiny. Včera se mi v autobuse povedlo dočíst ještě Obraz Doriana Graye, který i přes počátek knihy, kdy jsem myslela, že to zabalím, byl výborným společníkem. Opravdu pěkné povedené dílo a jsem hrdá na to, že jsme mohla být u hrobu Oscara Wilda v Pere Lachaise. A abych neopoměla ještě díla českých autorů na seznamu, tak například Báječná léta pod psa Michala Viewegha nebo Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou od Arnošta Lustiga mě taky mile překvapily.
   Žádný seznam od nejlepší po nejhorší knihu nemám, jak jsem rostla, tak se to měnilo a vím, že se to ještě hodněkrát změní. Ale jedna věc zůstane navždy stejná: Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb. (Honoré de Balzac)
 


Komentáře

1 Lili Lili | Web | 5. prosince 2010 v 12:45 | Reagovat

asi tak, kam se hrabe ňáký stmívaní :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.