Prosinec 2010

Darling: "I'm home!"

28. prosince 2010 v 19:38 | Lucy Apollyon |  From Lucy
Darling
Photo by: PoCk37
   Dneska ráno se mi vstávalo krásně a dokonce jsem vstávala velice brzo a to sama od sebe, holt síla zvyku. Navíc mě potešila zpráva, že notebook, kterému měnili DVD mechaniku budu mít dneska doma. Konečně. Za dobu než najela jedna stránka na našem rodinném notebooku jsem se naučila jednu sloku básničky Lorelei, takže jí umím celou tam i zpátky. (Nepovinné, jestli na to zapomene... :D)
   Ráno jsem se vydala na začátek Ostravy, což je vlastně městský obvod nedaleko naší obce, pěšky, neboť se mi nechtělo čekat na autobus, na který jsem šla. Nakonec jsem to stihla rychleji než on a tak jsem už v 8:15 strkala do nákupního košíku chleba. Původně jsem šla jen pro rostlinku do akvária, ale nakonec jsem usoudila, že přeci jen nebudu doma umírat hlady, a rozhodla se stavit i pro pečivo.

Christmas fish goes to the Zumba

26. prosince 2010 v 20:21 | Lucy Apollyon |  From Lucy
Zumba
Photo by: Cyrux
To už jsou ty svátky za náma!? Né!! Ani koledy jsem pořádně neužila, ale tak do Silvestra času dost. Jinak dneska mám velice divné chutě, asi jsem těhotná. Hih, blbost, s kým že!? :D Nicméně ráno jsem si dala vánočku a u babičky cukroví, takže jsem byla dokonale přeslazená a připravená dopřát si tučného smaženého kapříka s bramborovým salátem a jako třešničku na dortu jsem po večeři zládovala sklenku kyselých okurek. Co na to jen říct, mmm.
Po téhle náloži kalorií jsem zavítala na Zumbu, kde jsem se v rytmu španělské (<3) hudby pořádně protáhla. Dnes mě ovšem překvapilo, že tam byla procvičit své tělo i naše profesorka, do které bych to nikdy neřekla. Šlo jí to skvěle, ale její rockový styl mi nějak nesedí k těm španělským rytmům, ale budiž.

Recenze: Lenka Lanczová - Střípky mých lásek

24. prosince 2010 v 12:47 | Lucy Apollyon |  Chytrosti světa
Střípky mých lásek
Hlavní hrdinka Edita chce shodit alespoň pár kil, aby se líbila klukům, vyhrála školní Miss a zapůsobila na Tomáše. Začne tedy cvičit a držet přísnou dietu. Nejprve má pocit, že umře hlady, ale brzy překoná sama sebe a kila ubývají jedno po druhém. Najednou se před ní otevírají nové možnosti: nosí upnuté džíny, elastické šaty, zaskakuje v modelingové agentuře, otáčejí se po ní kluci, prožije románek s idolem gymnázia, horkou letní lásku u moře a především na horách potká vysokoškoláka Adama. Edita však také mnohé ztrácí. Nejprve kamarádky, pak smysl pro realitu, vlastní já. Hubnutí se stane závislostí, pohybuje se v začarovaném kruhu a málem zaplatí tím nejcennějším. Musí se rozhodnout, čemu dá přednost - kultu štíhlosti, anebo si udrží Adamovu lásku?

ZAJÍMAVOST: průběh mentální anorexie v této knize je pravdivý, jedná se o příběh jedné čtenářky.

Zdroj ZDE

V celém článku můj názor!

Kusovka 1.3

20. prosince 2010 v 14:57 | Lucy Apollyon
Sweet Christmas

Takže já bych chtěla ....

19. prosince 2010 v 13:42 | Lucy Apollyon |  Téma týdne
Gifts
Photo by: valeoro
   Jako malé díté vytahuji vánoční papír, který jsem co nejdokonaleji vyzdobila a začínám krasopisným písmem psát seznam věcí po kterých toužím. Za okny se snáší sněhové vločky a já při svitu svíčky u krbu zabalená do deky uvažuji, jak je možné, že se všechny dárky dětem v Americe vlezou do téhle ponožky nad krbem. Na klín se mi právě uvelebil můj milovaný pejsek a já už pomalu uzavírám obálku adresovanou Ježíškovi. Když večer usínám u americké vánoční pohádky s vanilkovým rohlíčkem v jedné ruce, kokoskou v druhé ruce a teplým ovocným punčem na nočním stolku, věřím, že za pár dní příjdu ke krásně voňavému stromečku ozdobenému slaměnými ozdobami a plápolajícími svíčkami a objevím pod ním hromadu krabic zabalených v dárkovém papíře a uvnitř krabic bude přesně to, co jsem umístila na seznam.
   Krásný úvod, což? Tak to ovšem nefunguje už několik let. Kupovat dárky je čím dál tím těžší, neboť se dají rozdělit do několika pofiderních skupin: Potřebuji, Chci a Dostupné. První skupina je nejpraktičtější, ale většinou neudělá takovou radost. Druhá skupina udělá velkou radost, ale většinou jsou to věci zbytečné a drahé. Třetí skupina bývá nakonec řešením předchozích dvou skupin, respektive skloubení praktičnosti, designu a ceny. Většinou je to ovšem jen průměrný kompromis. A oblečení k Vánocům? Fajn, ale bez zkoušení nevím, jestli mi bude sedět a když jej zkusím, tak to není překvapení. Navíc jsem tento rok dostala zaplacené 2týdny lyžování (plus lyže, lyžáky, hůlky, helmu a vlastně všechno oblečení na lyže k tomu) a ještě Chorvatsko, kde se chystáme v září se školou, takže si myslím, že více už bych ani z hlediska morálního chtít neměla. Ale přeci jenom jsem se rozhodla napsat seznam věcí, které bych brala.

John Lennon - Happy Christmas (War is over)

13. prosince 2010 v 16:07 | Lucy Apollyon |  mvideo


So this is Christmas
And what have you done
Another year over
And a new one just begun
And so this is Christmas
I hope you have fun
The near and the dear ones
The old and the young

A very merry Christmas
And a happy New Year
Let's hope it's a good one
Without any fear ...

Více v celém článku.

Nemám vzor - kecy, kecy !!

12. prosince 2010 v 11:01 | Lucy Apollyon |  Téma týdne
My mom - my idol
Photo by: tatertotpixie
   Když jsem tak zběžně projížděla pár článků na téma týdne, tak jsem si všimla, že většina z nich začíná větou: "Nemám žádný vzor". Podle mě je to docela dost nepravděpodobné, protože se člověk někým neustále inspiruje. Je jedno jestli se jedná o slečnu, která chce mermomocí narvat svoji postavu do oblečení velikosti nula a jako vzor si dala nějakou anorektickou modelku nebo jestli se jedná o mladíka s kytarou v ruce, jehož vzorem se stal Jimy Page. Člověk už je prostě takový, neustále hledá někoho, komu by se mohl v něčem vyrovnat, proto si myslím, že všichni mají nějaký ten svůj idol, ten svůj vzor, který je pro ně bezchybný.
   Hodně blogerů taky píše, že chtějí být jako jejich rodiče a určitým způsobem je to vlastně biologicky dané. Už malé dítě si za vzor bere ty nejbližší. A můj vzor!? Je to vlastně, teda už není, moje učitelka ze školy. Měla přesně to, co jsem vždycky chtěla. Uměla skvěle anglicky, taky proto jí učila, španělsky a hodně cestovala. Vypadala vždycky báječně a vyrovnaně, nikdy nebyla neobjektivní, vždy se chovala ke každému, jak zasloužil. Dokonce byla metodikem prevence a psychologem na škole a tím, že učila výtvarku si mě získala úplně. Skvěle znala Freudovy výklady o snech, které jsou podle mě hodně zajímavé a celkově se zajímala o hloubku světa. Její idylický vztah s jejím přítelem by jí asi taky mohl kde kdo závidět. Jako třešničkou na dortu byl její přístup k hudbě. Ačkoli byla duší spíše rockerka, tak dokázala ocenit i popové a hip hopové hvězdy a znala základní údaje ze života celebrit, pohybovala se prostě bez problémů i v tomto společenském odvětví. A i kdyby tato osoba nebyla mým vzorem v pravem slova smyslu, inspirací pro mě zůstane nejspíš navždy.

Lonely bi*ch is skiing

11. prosince 2010 v 16:45 | Lucy Apollyon |  From Lucy
Ski
Photo by: djula
  Konečně jsem se dostala na lyže, ale bohužel sama. Poslední dobou celkově hodně preferuji být sama a ačkoliv tomu není tak dávno, kdy jsem ještě ani ve škole nedošla sama na záchod, tak dnes citím, že mnohem raději se uzavírám do sebe. Doma jsem ráda v pokoji sama, rada cestuji sama autobusem s knihou v ruce, snad jediná společnost, která mi dělá radost. Uvažuji, čím to je.
   Ale k dnešnímu lyžování. Bylo to super, protože jsem nezapomněla všechno, pořád mi to nejde stejně. Ale snad budu mít ještě hodně příležistostí a naučím se to pořádně.
   Ještě jsem se zamýšlela nad svými plány a cíly a asi je moc řeším. Neustále se dívám dopředu, místo abych žila přítomností, čímž si zatěžuji hlavu a jsem vůči ostatním arogantní a vyjadřuji se ironicky. Když jsem kdysi četla na internetu: Rozvrhněte si svůj život, budete spokojeni, tak jsem měla počítat s tím, že zase kecají. D'oh!

Jedna ze svahu:



Oblíbený grafoman!?

5. prosince 2010 v 10:20 | Lucy Apollyon |  Téma týdne
Book lover
Photo by: Megglles
   Napsat, která kniha je pro mě, jakožto pro milovníka kniha, ta nejlepší, je velice složité, neboť jsem jich už přečetla celkem hodně a ke každé se váže nějaká situace, při níž jsem to četla a která na mě působila.
   Nejdříve bych zmínila spisovatelku mého dětství Jacqueline Wilson, protože právě její knihy mě jako první oslovily. Navíc ilustrace Nicka Sharratta její knihy velice pěkně doprovázely na každé straně a opravdu pěkně se na to koukalo.
   Ještě na základní škole jsem si zamilovala romány Luďka Stínila, kterých jsem taky přečetla hned několik. Počínaje titulem Líbej, ale nemiluj pokračujíc přes Šance pro dvě srdce až po Nechci Tě ztratit. Celkově jsem jich přečetla od tohoto autorka kolem osmi nebo devíti. Z českých autorek mi potom padla pod ruku ještě kniha mladé Sandry Lanczové, jejíž matka je taky spisovatelka dívčích románu, a to přesněji svazek nazvaný Mezi námi děvčaty (nemá nic společného s filmem).
   No a konečně se dostáváme k klasickým dílům a maturitní četbě, která je sice řazena mezi "povinnou", ale profesoři asi vědí proč. Jako první knihu z četby k maturitě jsem si přečetla Pýchu a Předsudek Jane Austenové, velice pěkný román, sice možná moc zápletek, ale když se v tom člověk neztratí, tak to má své osobité kouzlo. Dále se mi povedlo dočíst Jámu a Kyvadlo od Edgara Allana Poa, což je dílo velice povedené. Všechny jeho povídky, vyjímajé snad dvě úvodní, mě zcela vtáhly do děje a pohltily na dlouhé hodiny. Včera se mi v autobuse povedlo dočíst ještě Obraz Doriana Graye, který i přes počátek knihy, kdy jsem myslela, že to zabalím, byl výborným společníkem. Opravdu pěkné povedené dílo a jsem hrdá na to, že jsme mohla být u hrobu Oscara Wilda v Pere Lachaise. A abych neopoměla ještě díla českých autorů na seznamu, tak například Báječná léta pod psa Michala Viewegha nebo Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou od Arnošta Lustiga mě taky mile překvapily.
   Žádný seznam od nejlepší po nejhorší knihu nemám, jak jsem rostla, tak se to měnilo a vím, že se to ještě hodněkrát změní. Ale jedna věc zůstane navždy stejná: Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb. (Honoré de Balzac)

Euforie

1. prosince 2010 v 21:28 | Lucy Apollyon |  Chytrosti světa
Buchty

Euforie = příjemný subjektivní pocit tělesné a psychické pohody, rozjařenost