
Zdravím! původně jsem se zamýšlela, čím vlastně začít, ale začnu asi věcmi, které mi nejsou tak příjemné a zakončím tím, co mě oslovilo nejvíc. Jelikož nepříjemného na posledních 3dnech nebylo snad nic, tak rovnou začnu o naší chatové výpravě zvesela a svižně.
Bylo půl 9 ráno a já se svým otcem jsme kráčeli ke vchodovým dveřím za účelem opustit náš dům a vydat se ještě víc do přírody, do přírody Beskyd. Ačkoli naše mamka nevítala tuto událost natolik šťástně jako naše babička, která nás již na chatě čekala, tak jsme museli ,díky našemu slibu ,maminku opustit. Nejhorší bylo snad odloučení od čtyřnohého bílohnědého psa, který za plotem zmateně pobíhal, neboť je tahle hodina v jeho podání stále ještě příliš brzo a navíc nerad se loučí s dalšími členy rodiny. Takovýmto tempem bychom ale nikam nedošli, takže to trochu zrychlíme.
Bylo půl 9 ráno a já se svým otcem jsme kráčeli ke vchodovým dveřím za účelem opustit náš dům a vydat se ještě víc do přírody, do přírody Beskyd. Ačkoli naše mamka nevítala tuto událost natolik šťástně jako naše babička, která nás již na chatě čekala, tak jsme museli ,díky našemu slibu ,maminku opustit. Nejhorší bylo snad odloučení od čtyřnohého bílohnědého psa, který za plotem zmateně pobíhal, neboť je tahle hodina v jeho podání stále ještě příliš brzo a navíc nerad se loučí s dalšími členy rodiny. Takovýmto tempem bychom ale nikam nedošli, takže to trochu zrychlíme.
Naše cesta na chatu trvala asi 2 hodiny s tím, že jsme se ještě stavili pro zásoby jídla. Na chatě byla první den celkem nuda, tak jsem otevřela knihu a konečně jsem na ni nerušeně měla čas. Odpoledne uteklo ani nevím jak, ale rychle. Další den jsme byli odhodlání zdolat kopec, taky zvaný Lysá Hora. Snad poprvé po letech jsem se odhodlala k tomuto šesti kilometrovému výstupu. Nebylo zrovna ideální počasí, neboť byla mlha a místy i pršelo, ale to nám zdatným turistům, za což jsem se ten den pokládala, vůbec nevadilo. Když jsme měli půlku cesty za sebou, tak jsem byla už celkem znuděna a opravdu jsem už potřebovala pauzu, tak jsme na chvíli zastavili a celou cestu mi krom mého otce dělala společnost hudba ze sluchátek mého mobilu. Vrchol jsme nakonec zdolali v čase 3hodiny, což je zhruba tempo chůze 3km/h, neboť se do toho počítají četné pauzy. Návrat se trochu zkomplikoval, neboť vybraná cesta zpět byla plná padlých stromů a větví. Na chatě jsem jaksepatří rychle usla a měla nějaké další povinosti tu tam.
Další den bylo počasí natolik nepříjemné, že jsem pouza nasbírala s otcem a babičkou pár borůvek a zbytek času jsem trávila v chatě dočítáním té skvělé knihy zvané Pýcha a Předsudek. Málokdy ve mně knihy doporučená ke čtení k maturitě vyvolá takový zájem, ale tahle kniha byla jiná. Je to sice romantické drama, čemuž já přímo nelibuju, nýbrž sepsáno natolik krásně a vznešeně, že i ta romantika lze přehlédnout. Navíc doba, kdy se děj knihy odehrává je mi celem sympatická, i přes některé nepochopitelné záležitosti těch časů. 300 stran plných krásného čtení se určitě nevyrovná filmu. Z filmu jsem viděla prvních 10minut a hned postava pana Bingleyho a Jane se mi nezamlouvala, nebyli zdaleka takoví, jak jsem je viděla já. Na film se ovšem s radostí dodívám. Nezbývá mi než podotknout, že kniha byla fantastická, ovšem u konce mi přišlo, že autorka Jane Austenová někam spěchala. Snad si i vy s radostí tuto knihu přečtete.
Já v každém případě už mizím, neboť je skoro 9hodin a já stále neustlala mou postel, sedím v pyžamu a koukám na monitor s neumytou tváří. Mějte se
Já v každém případě už mizím, neboť je skoro 9hodin a já stále neustlala mou postel, sedím v pyžamu a koukám na monitor s neumytou tváří. Mějte se


já jsem z českých budějovic a ty?